Dramatický příběh herců kočovné společnosti z druhé poloviny devatenáctého století na motivy stejnojmenného románu Adolfa Branalda je především holdem všem těm velkým i malým průkopníkům dramatického umění, kteří pomáhali šířit a udržovat kulturní identitu českého národa i mimo hlavní kulturní centra, kteří často za velkých obětí táhli káru umění vysokého i lidového, kteří mohli klesnout i na kolena, aby znovu vždy vstali, neboť sílu jim dodávala láska k divadlu.