Na podzim roku 1917 se svět navždy změnil, Rusko se stalo první komunistickou zemí v dějinách. Události zaskočily úplně všechny, včetně těch, kteří stáli v čele dění. Vladimir Iljič Lenin, Lev Trockij a Josif Stalin se museli prodrat k moci silou a mnoha úskoky. Tito muži propásli pokus o revoluci v únoru roku 1917, nikdo z nich nebyl v té době na území Ruska. Lenin byl v Curychu, kde trávil již sedmnáctý rok exilu coby nebezpečný revolucionář. Trockij jako velice sečtělý kosmopolita procestoval celý svět, žil v New Yorku i ve Vídni. Dlouhých dvacet let byl nezávislým revolucionářem a Leninovým rivalem. Brzy je však čekala spolupráce. Stalin se o únorové revoluci dozvěděl o několik dní později, tři a půl tisíce kilometrů od Petrohradu, na Sibiři, kde byl ve vyhnanství za loupež. Lenin chtěl druhou revoluci, která by svrhla Prozatímní vládu. Požadoval, aby zemi řídily sověty – výbory dělníků, vojáků a rolníků. V Rusku to vřelo a i onen slavný útok na Zimní palác v Petrohradu, kterým odstartovala nová etapa dějin, byl uskutečněn jen díky shodě náhod. Nešlo o tak masové povstání, jaké je znázorňováno v pozdějších filmech. Lenin využil událostí, nastolil bolševickou diktaturu a stal se předsedou Rady lidových komisařů. Trockij byl jmenován lidovým komisařem zahraničních věcí a Stalin se stal lidovým komisařem pro národnostní záležitosti. Vznikl totalitní stát s vládou jedné strany.