Německá kinematografie v období Třetí říše byla přísně cenzurovaným průmyslem, ale zároveň měla ambici stát se německou továrnou na sny. Kromě jiných vyprodukovala i trhák „Dobrodružství Barona Prášila“, a to na přímou žádost Josepha Goebbelse. Zřídila vlastní systém celebrit a hvězd a využívala k tomu nejnovější marketingové nástroje. V letech 1933–45 bylo v Německu natočeno kolem tisíce celovečerních filmů, z nichž jen hrstku tvořily otevřeně nacistické propagandistické filmy. Zbytek však mohl být stěží považován za pouhou neškodnou zábavu. Dokument rozebírá filmy i lidi v jejich pozadí a zkoumá, jak se podařilo přes filmové plátno implantovat do myslí diváků stereotypy „nepřítele“ i hodnot lásky a nenávisti. Hitlerův Hollywood vypráví příběh o jednom z nejvýznamnějších a nejdramatičtějších období v dějinách německé kinematografie. Opakovaně klade otázku: co ví film, co my nevíme?