Stones jako „dokumentář“ bedlivě zaznamenává průběh uměleckých rezidencí v Institutu zvukové gastronomie. Dokumentářovu holou existenci naneštěstí ohrožují hlasité projevy jeho vlastního trávení. Komorní satira s dokonale stylizovanou mizanscénou rozehrává síť velmi napjatých vztahů uvnitř komunity zvukové gastronomie. Plynatostí sužovaný vypravěč nás přivádí do uzavřeného prostoru panského sídla, kde se mecenáška – ředitelka institutu snaží pomocí různých manipulativních technik vybudit trojčlenný kulinární kolektiv k ještě lepším výkonům. Zdá se, že ve světě zvukové gastronomie je vše špinavým bojem o moc.