Ráno, jako každé jiné. Na ulici rachotí tramvaje, dlažbu rozezněly kroky prvních chodců. Teď by měl zazvonit budík a dvaašedesátiletý Mrákota by pod peřinou vychutnával poslední okamžiky příjemného tepla. Ale budík nezvoní. Pravidelný ranní rytmus zakolísal na tom nezvyklém tichu a od té chvíle je všechno jiné? Televizní hra Jiřího Hubače "Dlouhý podzimní den", která získala v roce 1971 na mezinárodním televizním festivalu v Praze v kategorii dramatických děl hlavní cenu - Zlatou Prahu a Cenu československých televizních diváků, je příběhem člověka, který se nechce smířit se skutečností, že by odchodem do důchodu skončil jeho aktivní život.