Sedmnáctiletý Jusuf se vrací po čtyřech letech z polepšovny ke své rodině. Jeho návrat mezi členy rodiny, a zejména u jeho staršího bratra Ramazana, znovu zpřítomní čin, k němuž rodinní příslušníci, hnáni rigidní tradicí, nejmladšího syna dotlačili. Ömür Atay ve svém pevnou rukou zrežírovaném komorním debutu prostřednictvím pečlivě dávkovaných informací postupně odhaluje před divákem rodinnou tragédii, která navždy narušila vztahy mezi jejími jednotlivými členy, a velmi precizně vykresluje rozpolcenost mladého Jusufa mezi pokrevními pouty a tradicí na jedné straně a tím, co vnitřně považuje za morálně správné, na straně druhé.