Když Anně Mráčkové odešel muž, věnovala všechnu svou energii dcerám. Ale nedokázala je vychovat v takové píli a takové ctižádosti a cílevědomosti i spolehlivosti, takže má doma starší provdanou za studenta, který nestuduje, fotografuje na „výnosný“ kšeft, z něhož nikdo nic nevidí, a o jejichž dítě se stará babička, a mladší, která lenoší, nechodí do školy, hrozí ji, že ji nepřipustí k maturitě, jakkoli to lživě zamlouvá tím, že „maminku odvezli do nemocnice“. A máma dře za holky, dře na holky, bere si dokonce i druhou práci jako uklizečka, shání pro starší dceru opisování na stroji , prostě se málem uštve. Když se pak obrátí na psychiatra, najde v něm svého někdejšího ctitele. Ten jí poradí, aby svou péči o děti oslabila a dokonce si s ní domluví schůzku. Matka má pojednou módní oblečení, módní účes a rozpoutá s psychiatrem pořádný flám. Teď mají starost děti – a jsou přesvědčeny, že se babička zbláznila...